Kiiōtō, nová hudební spolupráce Lou Rhodes (LAMB) a Rohana Heatha, vystoupí 17. listopadu 2025 v Cargo Gallery. Intimní, poezií prostoupený projekt, spojuje melancholickou elektroniku, jazzové harmonie a silné příběhy – od osobních ztrát, až po cestu za kořeny v USA. Debutové album As Dust We Rise patří k nejosobitějším nahrávkám roku, a koncert v Praze nabídne jedinečnou možnost slyšet jeho živé provedení. Vstupenky za 690 Kč právě v prodeji v síti GoOut.net. Vstupenky online: https://goout.net/cs/kiioto/szxxgwx/
Kiiōtō je nový hudební projekt, který vznikl nečekaným spojením dvou zkušených umělců – Lou Rhodes, zpěvačky a zakladatelky elektronického dua Lamb, a Rohana Heatha, známého multi-platinového skladatele a klávesisty, spojeného s britskou acid-jazzovou scénou. Oba se sice znali z manchesterské hudební scény devadesátých let, ale doopravdy se sblížili až během pandemie. V období, kdy se oba od hudby víceméně odklonili. Rhodes se tehdy věnovala poezii a Heath psal román. Společné hudbě se zpočátku bránili, ale když Rohan začal hrát na klavír a Lou při vaření spontánně zpívala, bylo jasné, že hudba si je znovu našla. Tak vznikl projekt Kiiōtō a debutové album „As Dust We Rise“ – nahrávka, která v sobě nese hluboké emoce, vzpomínky i nový začátek.
Album vznikalo přirozeně a bez tlaku, ve společném domově a s pomocí blízkých spolupracovníků, včetně producenta Simona Byrta a hostujících muzikantů. Hudebně se nahrávka pohybuje v mezích klavírní melancholie, jazzových harmonií a jemně vrstvených akustických melodiích. Tematicky čerpá z osobních i univerzálních příběhů – od truchlení a ztráty blízkých, přes objevování rodinných kořenů na americkém jihu v písních Josephine Street a Spanish Moss, až po pocty zapomenutým osobnostem, jako byli například jazzman Bill Evans nebo paleontoložka Mary Anning. Kiiōtō vytváří hudbu, která je zároveň intimní a vizionářská – osvobozená od tlaků hudebního průmyslu a tvořená z čiré vnitřní potřeby.
„As Dust We Rise“ je silně poetické album, kde každá skladba působí jako obraz nebo krátký film. Hudební kritiky zaujalo svou hloubkou, intimitou a autentičností. Často bývá vyzdvihována právě souhra mezi Heathovým klavírem a Rhodesiným éterickým hlasem. Je to hudba, která nespěchá, ale o to víc zůstává melancholická a plná naděje. Nechte se tóny tohoto dua unést i vy.